Grafologie

Grafologie je projektivní metoda poznání osobnosti. Představuje holistický přístup, což ji výrazně odlišuje od jakýchkoliv psychologických diagnostik zaměřených na úzce vymezené složky osobnosti, např. inteligence, temperamentová typologie apod. Grafologie vidí člověka jako celek. Vidí jeho minulost, kořeny, současnost i ambice směřování. Dokáže vidět různé složky osobnosti – emocionalitu, temperament, sebepojetí, vitalitu, vůli, sociální interakce, profesní sklony, výkonnost, tendence k jednání, slabé a silné stránky, harmonii člověka a další. Právě komplexnost, jakou poznává člověka, je to, co mě na této metodě velmi oslovuje.

Grafologie dokáže zkoumat dlouhodobější vývoj osobnosti, např. vliv životních zkušeností, psychoterapie). Významný psycholog Eysenck na základě výzkumů konstatoval, že „validita výsledků grafologa, který má vědecké vzdělání a dostatek zkušeností, je stejná nebo dokonce vyšší než u psychologa pracujícího s běžnými projektivními metodami.“ (Jeřábek, 2007).

Písmo je natolik zautomatizované, že o něm nepřemýšlíme, běží po papíru spontánně a reaguje přesně tak, jak my reagujeme v životě. Někdy se můžeme setkat s termínem „mozkopis“.  Jde tedy o nevědomý proces. Podíváme-li se po grafickém projevu kohokoliv, zjistíme, že neexistuje stejný rukopis. Je to jedinečnost člověka, stejně jako hlas, otisky prstů apod. Jedná se vlastně o tělesný pohyb, tělesný projev, který odráží duševní stav. Písmo je 3D obrazem duševního dění. Má svoji výšku, šířku a hloubku. Vše funguje interaktivně, tedy vnitřní dění se projevuje do vnějších projevů. A vnější okolnosti ovlivňují vnitřní dění. Existuje metoda, kdy postupnou a cílenou změnou písma lze ovlivnit své vlastnosti – grafoterapie.

Budeme-li nemocní, rozrušení, v euforii… - vždy se to projeví v našem rukopisu.

Právě nevědomost písemného projevu má vysokou výpovědní hodnotu, protože naučit se či předstírat můžeme cokoliv a jakékoliv chování. Ale svůj nevědomý projev ovlivníme jen stěží  a krátkodobě.

Zautomatizování písma lze přirovnat k řízení auta. Nejdříve jde o proces učení s plným soustředěním na jednotlivé úkony. Postupně se zautomatizuje natolik, že běží automaticky a současně můžeme telefonovat, přemýšlet o něčem jiném, vést rozhovory apod. Stejně tak v písmu se soustředíme na obsah sdělení, na slyšené slovo, ale způsob psaní se děje automaticky.

Možnosti využití grafologie:

  • Sebepoznání – grafologický portrét osobnosti
  • Partnerský portrét – možnosti souladu či nesouladu
  • Personalistický portrét osobnosti
  • Reklama a design

Podmínkou jakéhokoliv grafologického portrétu je vždy písemný souhlas osoby, jejíž rukopis zkoumáme.

Kvalifikace dobrého grafologa

  • Znalost grafologie – znalost a schopnost analýzy a syntézy písmových znaků samostatně a ve vzájemných souvislostech.
  • Znalost psychologie – aplikace psychologických modelů a vzájemných spojitostí, které umožňují porozumět člověku.
  • Zralost grafologa – nejen profesní, ale i osobní zkušenosti, sebepoznání, integrita. Schopnost odfiltrovat vlastní projekce a stíny. Schopnost akceptace