Přesně 7 let je od mé první doprovázené pouti. Šla jsem jako klient s Janem Bímem na dvoudenní pouť. První den se zdálo, že se vůbec nic neděje, jen jsem byla strašně unavená. Zvolila jsem si tehdy asi 20 km kopcovitým terénem s plnou polní na zádech. Co kdybych něco z toho potřebovala. Výsledkem byla únava a zklamání, že se hned nic neděje, že nemám své odpovědi.
Večer jsme prošli meditací na spojení s předky. To byl velmi silný prožitek. Ukázali se mi lidé, které jsem zažila jen jako velmi malá a téměř si je nepamatuji. A tito lidé stáli za mnou jako moje podpora, dokonce jako výraznější podpora než někteří, které jsem zažila dlouhodobě. Čas od času na to vzpomenu. Uvědomuji si, co jsem po nich podědila a jak s tím mohu lépe naložit. V životě často zapomínáme nebo nechceme vzpomínat na své rody, pokud tam bylo něco, co se nám nelíbí. Jako bychom mohli žít bez nich… Lze se na ně dívat z jiného úhlu pohledu a naopak odtud čerpat sílu a stabilitu.
Teprve druhý den došlo ke zlomu a začala jsem dostávat odpovědi na své otázky. HRADIŠTĚ NIŽBOR se stalo tím zlomovým místem. Všechno se ve mě sevřelo, jakoby bezdůvodně. Seděli jsme na lavičce. Začala jsem plakat a cítila jsem, jak se cosi uvolňuje, jak bolí staré nefunkční vzorce a je potřeba je pustit ven, i když je to tak těžké. Chvíli jsme mluvili, pak nechali všechno dít v tichu. V jednu chvíli pršelo, omývalo se, pak déšť už byl jen za mnou a přede mnou svítilo slunce. Třpytivě se před námi leskly kapky vody v trávě. Byl to ten důležitý čas pouti. Poté už jsme šli po proudu, v klidu. Na závěr dělali meditaci Kdo jsem. Potvrdila vjem z předchozího dne ve spojení s meditací Silového zvířete.
Naše pouť byla mnohem bohatší i krkolomnější, než zde v krátkosti popisuji. A také osobnější – to si nechávám pro sebe.
Nicméně doprovázená pouť zůstala moji srdeční záležitostí. Propojuje tělo, mysl a emoce. Vede do souladu s přírodou. Obzvlášť v této době je to ideální místo pro poznání a rozhovory.
Odpovědi na otázky přicházejí z prostoru, z ticha, zevnitř. A protože je pocítíte, nejsou to pouhá slova, zůstávají ve vás navždy.
Dnes sama provázím jednotlivce doprovázenou poutí nebo koučinkem. Přicházející jaro je ideálním obdobím pro nové začátky. Nemáte chuť vyrazit?:-) Nebo doprovázenou pouť znáte? Podělte se o svůj pohled na tuto techniku. Děkuji.