Přeskočit na obsah

JAK SE VYHRABAT Z OBTÍŽÍ

    Udělat první obtížný krok obtížné změny v přítomnosti.

    Neupínat se ke kýžené budoucnosti. Je to jakýsi maják, ke kterému míříme krokem TEĎ.

    Představte si, že prožíváte obtížnou situaci. Posloucháte podcasty a pročítáte recepty, jak z obtíží vystoupit. Dozvídáte se přesný návod krok za krokem. Jak vám je? Obvykle se dostaví pocit, že „už to řeším“. Pocit, že „už konám“. „Už se to mění“.

    Může to být pomůcka, ale také PAST. Ve své praxi se setkávám s mnoha lidmi, kteří hltají jeden podcast za druhým, znají toho už tolik, že by to mohli přednášet…, ale ve skutečnosti stojí na místě. A to je nebezpečné.

    Pocit „řešení“ je opojný a na určitou chvíli odvede pozornost od skutečného řešení.

    Proč se necháme takto uchlácholit?

    • Člověk přirozeně nerad dělá chyby. Studovat a číst je bezpečné.
    • Člověk se přirozeně obává ztrát, které změny nesou. Ztráta některých vztahů nebo jejich proměna, ztráta známých aktivit apod.
    • Změna se zdá obtížnější než špatná situace, která je nevyhovující a jsme na ni zvyklí.

    CO S TÍM?

    1. Bez jasného rozhodnutí to zkrátka nejde. Pomůže představit si, jak se budeme cítit a co budeme prožívat, když tu změnu provedeme. To pomůže pojmenovat „PROČ“ to chceme.Pokud neznáme své „PROČ“, snadněji tzv. sejdeme z cesty.
    2. Úplně prvním krokem, který hodně pomáhá, je mluvit o tom. Mluvit o změně. Klidně zpočátku sami doma se sebou. Slyšet sebe. Poté s blízkými a dalšími lidmi. Nepotřebujeme jejich názor. Děláme to kvůli sobě. Aby MY jste se ukotvili v rozhodnutí, aby MY jste se posílili, aby MY jste se slyšeli. Tento první krok nese i bonus v podobě toho, že nám třeba někdo něco poradí. Lidé jsou rádi nápomocni, je to lidská přirozenost.
    3. Jakmile máme toto zmáknuté, hned se pusťme do další AKCE. Někam napíšeme, někam jdeme, něco udělejme. To už záleží na tom, co je cílem této změny. Základem je totiž vždycky KONAT. A to  KONAT V PŘÍTOMNOSTI.

    Důležité je:

    Neupínat se ke změně v budoucnosti. Ale plně si uvědomovat a žít přítomnost a v ní se postupně proměňovat.

    Každá změna vyžaduje obtížné kroky. Když se takový krok rozloží na malé uvěřitelné části, když se o něj podělíme s druhými, když si pomůžeme dobrou komunikací, pak se změna začne dít. Každý drobný krok snižuje obtížnost. Až se po čase ohlédneme, budeme na sebe pyšní, že jsme dokázali svoji obtíž změnit.

    Potřebujete-li se obtížnými kroky pomoci, napište mi. Ráda vám předám své dovednosti a zkušenosti.

    ivana@ivanakmochova.cz