Dovolila jsem na měsíc sabatikl. V některých zemích je to běžná věc. U nás už se postupně stává benefitem některých firem, tedy pracovní, zdravotní nebo tvůrčí volno.
A tak jsem si v mezičase života udělala malé prázdniny pro sebe. VŘELE doporučuji a je-li to možné, tak déle.
Jaké jsou mé zkušenosti?
Nejtěžší je vůbec si to dovolit. Zpočátku jsem měla pocity „já nic nedělám, to je špatně…..“. Když toto období pominulo, u mě cca týden, začaly přicházet prožitky nabíjející vitalitu a energii. Uvolnění, nadhled, zlepšení zažívání. Postupně zvýšení pocitu sebehodnoty a sebelásky. Příval energie a nových nápadů. Jako by se začaly otevírat nové možnosti, které předtím nebyly vidět.
Záleží na každém, jak chce a potřebuje tento čas naplnit. Já jsem potřebovala čas se sebou, to intenzivně. A poté čas na cestách, čas s blízkými a čas s přáteli. Nedávala jsem si žádný záměr. Prostě nechat měsíc věci plynout a přijímat je.
Byl to inspirativní a zajímavý měsíc včetně všech jeho proměn. Po této zkušenosti si ho ráda zase za čas dopřeji.
Co oceňuji nejvíce:
Zjištění, že když člověk vystoupí ze zajetých kolejí, nic hrozného se nestane. Neumře hlady, nezkrachuje ani se nezblázní. Právě naopak. Vše se ozdraví a nakopne. Vidí mnohem víc příležitostí a možností než kdy jindy. A co víc – uvědomí se vlastní hodnotu.