PREVENCE VYHOŘENÍ

Motto: „Vždy dbej na dobrou společnost, obzvlášť když jsi sám se sebou“.

Péče o duši, cesta k sobě

Chcete-li předejít vyhoření, ať už životnímu či profesnímu  – je třeba život trochu zjednodušit, jasně ho nasměrovat, stanovit sobě hranice, naučit se pečovat o své zdraví, o svou duši.

Zajímá-li vás toto téma, můžete využít některého veřejného semináře  a nebo si domluvit individuální schůzku.

Jak budeme postupovat:

  • definujete si zdroj případného vyhoření
  • naučíte se pracovat se stresem
  • naučíte se pečovat o svou duši, a to tak, aby to bylo slučitelné s každodenností, žádné rozsáhlé úkoly a přehnaná sebepéče.
  • zjednodušíte zažité vzorce tak, aby život šel efektivně, aby se srovnal příjem a výdej.

 

Trocha teorie o vyhoření:

Vyhoření je stav, kdy cítíme frustraci, nespokojenost, únavu, absolutní nechuť cokoliv dělat. Je to stav, kdy člověk jen přežívá.

Rozeznáváme:

  • Pracovní vyhoření – nespokojenost s prací a zároveň neschopnost ji změnit.
  • Životní vyhoření – nespokojenost v osobním životě a neschopnost ho změnit.

Na obojím se podílí více faktorů a vždy je tam nedobrý vztah k sobě samému.

Abychom těmto stavům předešli či je překonali, je třeba svůj život zjednodušit, pochopit zažité vzorce chování a krůček po krůčku je proměňovat směrem k životní spokojenosti a radosti.

Témata, která se ve vyhoření objevují:

  • Identita – kdo jsem, po čem toužím, jak toho mohu dosáhnout
  • Hodnoty – co je pro mě opravdu podstatné, aby můj život byl spokojený a radostný
  • Energie, time management – rovnováha v příjmu a výdeji mé životní energie
  • Odolnost – osobní strategie zvládání zátěžových situací
  • Pozitivní myšlení – každá krize nese problém i jeho řešení, které posouvá člověka na další úroveň
  • Smysl života – co ode mě život chce, co mě naplňuje
  • Péče o duši – co mi dělá radost, jak efektivně relaxovat

Proč k vyhoření dochází?  

Každý člověk přirozeně a podvědomě  využívá své obranné mechanismy. Těmi jsou:

  • Racionalizace – vysvětluji si problém pro mě přijatelným způsobem.
  • Bagatelizace – ve smyslu „vždyť o nic nejde…“
  • Regrese – může být únik do nemoci, do neschopnosti a potřeby péče druhou osobou.
  • Projekce – překrývám svůj problém zvýšeným zájmem o druhé či zdůrazněním jiného problému.
  • Popření či vytěsnění – když se o problému nemluví, tak vlastně není.

Může se pak snadno stát, že nedomyslíme a nepocítíme váhu problému včas. Máme to tak všichni. Pokud si dostatečně nepěstujeme kontakt sami se sebou, snadno varovné signály překryjeme výše uvedenými obrannými mechanismy.

Proto je dobré vědomě tvořit účinné strategie zvládání. S tím Vám rada pomohu.

Takové strategie jsou:

  • Strategie zaměřené na problém – přijmu je do svého života, vytvořím si plán k jeho zvládnutí.
  • Strategie v případě, že problém nemohu ovlivnit – důležitost orientace v emocích, následně vyhodnotím možnosti zvládnutí – terapie, psychoterapie….
  • Copingové strategie úzce souvisí s vlastní emoční inteligencí a sebepoznáním. Vím, co mi jde dobře, co mě uspokojuje, co navozuje pozitivní emoce.
  • Zkušenost zvládnutí – jakmile jednou udělám zkušenost, že dokáži situace zvládnout, ukládám si do vědomí svoji copingovou strategii.

Cítíte-li potřebu nahlédnout na některá svá témata z odstupu, ráda budu po tuto část životní cesty vaším partnerem, ukazujícím nové úhly pohledu.

Společnou prací nastartujeme cestu zpět k vaší životní pohodě. Konzultace mohou proběhnout dle vašeho přání v pracovně či cestou přírodou.

Cena vychází z principu DAR ZA DAR.